Ahoj a děkuji.

To není zlo, to je jen optimalizace a forma spravedlnosti. Skripta se nazpamět dovede naučit každý, ale zrovna u matematických disciplnín postrádá takové učení smysl. Zvládnutí algebry je prostě nutný předpoklad pro zvládnutí oboru. Nevadí, že obor samotný je zaměřen na, dejme tomu, softwarové inženýrství, protože byl koncipován tak, aby poskytl studentům vědomosti z více oborů, a to včetně algebry. Pokud student není s to splnit požadavky algebry, je to teoreticky to samé, jako kdyby nebyl schopen splnit požadavky, dejme tomu, programování v jazyce C. Ty předměty jsou ekvivalentní, co do důležitosti. Obor tak byl prostě koncipován. Existují i jiné obory, stejného zaměření, které v osnovách algebru nemají, například informatiky různých přírodovědeckých nebo pedagogických fakult rozličných universit.

Člověk, který už má hotovou bakalářku a stále nemá splněnou algebru, se měl, dle mého názoru, nad svým osudem zamyslet již po prvním roce, kdy ji nezvládl. Měl si položit otázku, zda-li by nebylo lepší využít státem garantovaný jeden rok bezplatného studia navíc a začít s čistým štítem někde jinde. Pokud si takový člověk věřil a ve třetím semestru opět neuspěl, je, dle mého názoru, již naprosto nesmyslné pokračovat dále, protože ztracené tři roky jsou přeci jenom ztracené tři roky (z vlastní zkušenosti vím, že ztracený jeden rok téměř nic neznamená).

Pokud by sis opravdu troufla na takovou diskusi a pokud bys k ní dostala příležitost, měla by sis připravit logicky konsistentní argumenty. Obviňovat pana Olšáka z toho, že „dělá zlo“ je velice, VELICE pošetilé!

Jinak, samozřejmě hodně štěstí :).

Dobrý den a děkuji za přínosný komentář.

Byl jsem překvapen, když mi minulý rok přišel (bežnou poštou) Dekret o přijetí namísto pozvánky k přijímacím zkouškám, a o to více jsem byl překvapen, když jsem se dozvěděl, že bylo přijato všech tisíc uchazečů o studium (původně byl prý program STM koncipován pro 300 lidí). Z jedné strany jsem měl samozřejmě radost, ale z druhé strany jsem si uvědomoval důsledek takové skutečnosti, a to nutný pokles jak kvality, tak prestiže studia. Přednáškový sál zející prázdnotou či obsazený „studenty“ zabranými do obrazovek jejich laptopů musí být pro přednášejícího velmi smutný pohled, který všechno, jen ne motivuje ke zkvalitnění výuky.

Vědomí toho, že studuji prestižní fakultu prestižní university, značně polevuje pokaždé, když pozoruji chování některých svých spolužáků. Honba za kredity, vymodlená Ečka a naprostý disrespekt k hodnotám nejen akademickým, ale i tradičním lidským. Takové vědomí se, díky Bohu, zcela nevytratilo jen díky aktuálnímu zkouškovému období, kdy zřejmě některým takovým studentům začíná docházet, jak se věci skutečně mají.

Pokud jde o MŠMT, dlouho se domnívám, že v něm není zastoupena vrstva inteligence. Ta se ukrývá v akademických kruzích a trend moderní doby – vše přizpůsobovat většině a vše konat přísně v souladu s dogmaty humanismu – jí nedovoluje tyto opouštět. Právě proto jsme, dle mého názoru, svědky rozhodnutí, která odporují zdravému rozumu.

Hezký zbytek večera,
autor

Poodhalím interiér kuchyně: na začátku semestru jsem letos dostal přiděleno 620 studentů a s kombinovanými studenty dokonce celkem 790. Přitom se nerýsoval žádný pomocník z katedry, samí externisté. Za takové situace jsem si spočítal (na to jsem ani algebru nepotřeboval), že mám-li to všechno zvládnout víceméně sám, nemohu vymýšlet motivační úkoly během semestru (to bych nestíhal opravovat) a studenti budou muset zapracovat zejména ve zkouškovém období a u zkoušky. A abych ty zkoušky zvládnul (protože někteří studenti chodí opakovaně, je třeba počítat u zkoušky s 1200 studenty), rozhodl jsem se pro kvízový test a výraznou redukci ostatních příkladů v písemné části. Ano, opravuje se to skvěle a rychle, ale výsledky nejsou nic moc… Mrzí mě to, ale v takovém množství studentů se skutečně nedá volit individuální přístup učitele k výuce.

My všichni jsme ve vleku idiotského rozhodnutí vlády a ministerstva, že namísto dřívějších 10 procent populace bude mít vysokou školu 40 procent. Nějak jim nedošlo, že ne všichni na to mají. Momentálně dokonce se na vysoké školy celkem přijímá stejné množství studentů, jako dětí do první třídy. To nemůže mít dobrý konec…

Hodně štěstí s algebrou :).

Zdravím

Petr Olšák

Zvukovka umí hardwarově dvě funkce na „vylepšení kvality zvuku“. CMSS3D a Crystalizer. CMSS3D by měl být jakýsi surround a Crystalizer prý částečně obnovuje frekvence ztracené během komprese (z větší části je to podle mě ale jen dobře nastavený EQ). Záleží na tom, jak uchováváš muziku. Jestli jako FLAC, tak ti takové funkce budou jen kazit dojem z poslechu, ale u MP3-128 (:-!) dojem, pravda, vylepší.

Vstupy jsem ještě nezkoušel, i když tu mám kytaru a efekty.

Hodně štěstí s algebrou :).

Jakou ext. zvukovku sis pořídil? Nějaký tip, prosím?

Jinak na to, že se většinu musim naučit sám, jsem si už tak nějak zvyknul. FEL je hodně samostudium.

Jo a kvůli cvičícím klidně napiš, některý snad budu znát – Facebook / MSN / ICQ. :)

Ještě trochu mimo mísu. Včera jsem se díval na výsledky zkoušek z ELI a z dlouhé chvíle jsem si počítal průměry. 56% lidí za F :). Jaké máme štěstí, že jsme průmyslováci a že na ELI můžeme kašlat.

Opravdu jsem si je dal 4x :). Mám je půjčený od Luboše a chudinky už jsou docela pomuchlaný a zpřehýbaný.

Částečně Cramerem. Já jsem to eliminoval a dostal jsem se do třetích mocnin :) (tu písemku v předtermínu jsem ale zeliminoval dobře). Cramera s námi nikdo nepočítal… s námi nikdo nepočítal nic, protože jsme měli Smotlachu a ten občas vypadal, že učí sám sebe, nikoli nás.

Kódování je primitivní až na část se syndromy a Hammingovým kódem. Hammingův kód dosud nechápu.

Můžu se tě pak při zápisu optat na vyučující :)?

Ale máš pravdu, že pro hodně věcí člověk nezná nějaký hmatatelný uplatnění, což to dost stěžuje. Jinak jsem slyšel, že s vlastníma číslama snad přišli z Google nebo je minimálně hojně využívají v jejich vyhledávajících algoritmech (kamarád z Matfyzu říkal, že jim vlastní čísla takhle představili).

Se žlutýma skriptama někdo udělal dost pěkný fotky v nějaký fotosoutěži. Ty fotky byly vystavený na karláku ve skleníku, ale bohužel se mi je nedaří najít na internetu. Jinak 4x přečíst? Tak to respect, já je přečetl 1x a pak už jsem se maximálně vrátil a přečetl si nějakou část, když mi nebyla jasná.

Souhlasim, že testy jsou hrozný. Tváří se to, jako že to je jednoduchý, ale když se tam nasekaji hnusný možnosti, tak je to hrůza. Navíc když je ještě možno více možností nebo třeba i žádná, tak to je konečná. Když můžeš psát, tak dostaneš vždycky apsoň nějaký body, pokud o tom něco víš. Já třeba v algebře neuměl snad žádnej důkaz úplně exaktně ala skripta, tak jsem to popsal po svým a prošlo to třeba se ztrátou jednoho, dvou bodů. Takhle to je ano nebo ne. Já teď neudělal první zkoušku, která byla právě taky testová. Přitom to ovládám docela dobře, prostě hnus.

Hehe, ten příklad s parametrem se měl řešit asi Cramerem ne? To je dost oblíbenej příklad na chyby, přitom když na to pošleš toho Cramera, tak je to dost jednoduchý, jenom se asi musí hlídat, aby ti nevyšel výsledek, kterej neni v množině možných řešení.

Jinak já jsem si dal taky algebru jako úplně první předmět, ale dal za C. :p A to to mohlo být daleko lepší, kdybych se hodinku kouknul na kódování (docela primitivní, když umíš všechno ostatní, tak tohle z toho už jen vychází, ale já se na to ani nekouknul, protože jsem nevěřil, že to tam daji – tím jsem zahodil celých 15 bodů z 60 – jednu čtvrtinu). Na druhou stranu to mohlo být i horší, kdyby mě býval zkoušející nepřemluvil, abych šel k ústní. :o)

Jo a můj zkoušející byl právě Hroch a měl jsem ho potom ještě na cvičení MLO. Je to matfyzák, ale ( :o) ) nemůžu si na něj stěžovat, vlastně naopak.

V MLO skutečně moc čísla nejsou a když tam jsou, je to spíš horší. :) K MLO ještě dodám, že průběh je úplně lehký, ani žádná semestrální písemka (alespoň u Hrocha), ale zkoušku si zapiš co nejdřív. Zdálo se mi totiž, že s pozdějšími termíny zkoušek jsou zkoušky čím dál tím těžší (já to dal asi o 2 body na E), to byl hádám 3. termín a předtim se mi to zdálo o dost lehčí.